Stop plísním na těsnění oken

21.3.2019|

Bydlíte v zatepleném panelovém domě a každou zimu řešíte stejný problém, kterým je plíseň na těsnění zasklení oken? Na téma, jak s tímto problémem naložit, jsme vedli rozhovor s odborníkem.

Dá se nějak bojovat s plísněmi na těsnění oken?

Plísně na těsnění oken vznikají v důsledku kondenzace vzdušné vlhkosti. Svůj podíl má na tom několik faktorů, kterými je v prvé řadě vzdušná vlhkost, teplota prostoru, proudění vzduchu kolem oken a v neposlední řadě také samotná kvalita oken.

Jako hlavní faktor jste zmiňoval vzdušnou vlhkost. Dá se s tím něco dělat?

Při zateplení budov dochází k důslednému utěsnění všech otvorů, kterými by mohlo teplo unikat. V důsledku toho se však do budovy nedostává dostatečné množství čerstvého vzduchu, které by škodliviny a vzdušnou vlhkost vznikající v bytě odvádělo. Pokud se v bytě „žije“ tzn. vaří se, pere se, suší se prádlo, dochází k produkci vzdušné vlhkosti, která nemá kam unikat a postupně vlhčí vzduch v místnostech. Vlhkost má následně snahu kondenzovat na chladnějších površích, jakými je např. zmíněný rám okna. Jedná se o stejný jev, jakým je zamlžení zrcadla v koupelně a v podstatě stejné je i řešení, kterým je dostatečné větrání. V zimních měsících je vlhkost venkovního vzduchu nízká a tak po vyvětrání dochází k razantnímu poklesu vzdušné vlhkosti v bytě i tím pádem i ke snížení rizika její kondenzace.

Větrat se snažím podle všech úsporných doporučení, tedy intenzivně 5 minut několikrát denně a problém stále existuje.

Tuto otázku řešíme dlouhodobě a tak jsme si prováděli i nějaká vlastní měření. Intenzivní větrání v zimních měsících sice způsobí rázný pokles vlhkosti a škodlivin ve vnitřním prostředí, ale jeho efekt je poměrně krátkodobý. Dá se říci, že po nějakých 20 – 30 minutách je vše při starém. Větrat je tak potřeba častěji.

No to ale zase neušetřím.

Při ručním větrání ne. Řešením je použít větrací systém s rekuperací tepla, který se stará o soustavnou výměnu vzduchu. Teplo odváděného vzduchu je v tepelném výměníku předáno přiváděnému čerstvému vzduchu, který se předehřeje a k jeho ohřátí na pokojovou teplotu je již zapotřebí menší množství energie. I tady sice s větráním rostou mírně náklady, ale odstraňuje se řada dalších problémů. Množství větracího vzduchu je ale možné řídit např. podle počtu osob v bytě a tak náklady dále snižovat.

Mluvil jste o dalších problémech. Jaké máte na mysli?

Kromě již zmíněné vlhkosti a rizika vzniku plísní je to třeba oxid uhličitý. Ten produkují sami obyvatelé bytu dýcháním a případným vařením na plynovém vařiči. Doporučená limitní koncentrace oxidu uhličitého je 1500 ppm, přičemž tuto koncentraci je snadné v zatepleném domě dosáhnout. Větráním jsou také odstraňovány další škodliviny, jako jsou zbytky aromatických uhlovodíků (tzv. VOC), které jsou většinou zdravotně závadné a vznikají lidskou činností, popř. se uvolňují z vybavení bytu. V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že při použití větrací jednotky je vzduch filtrován. Z venkovního prostředí se tak do bytu při větrání nedostávají drobné prachové částice a částice vznikající v bytě jsou větracím vzduchem vyplavovány.

Větrání mi tedy pomůže se snížením vlhkosti. Přiváděný vzduch však musím dohřívat, čímž mi vznikají další náklady?

Jedná se o náklady spojené se zajištěním komfortu v bytě. Technicky vzato náklady s použitím větracího systému klesají, neboť větrací systém využívá rekuperaci. Pokud bychom chtěli zajistit stejnou kvalitu vzduchu bez větrací jednotky, tak jsou náklady daleko větší. Bohužel realita bytů je taková, že za cenu úspor se větrá jen minimálně a tak je kvalita vzduchu v místnostech nízká. Navíc náklady na teplo se dají pomocí moderních technologií dále snižovat.

Prozradíte jak?

Například využitím tepelného čerpadla.

Za rozhovor děkujeme panu Smrčkovi, jednateli společnosti Aiseco.

Kontakt:

Aiseco, s.r.o.

tel.: 739 577 583 | obchod@aiseco.cz | www.aiseco.cz